Hřib kovář (Boletus erytropus) je jedlá houba z čeledi hřibovitých, která se řadí mezi tzv. barevné a modrající hřiby. Modráky se jim říká proto, že v místě poranění rychle zmodrají. Je odolný vůči červům a dobře snáší delší skladování v čerstvém stavu (tedy i dopravu). Stejně jako václavky i hřib kovář může vyvolat zažívací potíže pokud ho jíte syrový nebo nedovařený. Vyžaduje delší tepelnou úpravu, při níž jeho toxicita mizí.
Kde se vyskytuje hřib kovář?
Hřib kovář je jednou z prvních jarních hřibovitých hub. Lze ho najít v lese od poloviny května až do října, v teplém roce i do listopadu. Roste ve všech typech lesů a nejhojněji se vyskytuje zejména v horských a podhorských oblastech zejména mezi smrky a jehličnany. V nižších polohách ho často najdete mezi duby a buky.
Jak poznat hřiba kováře?
Hřib kovář má 5-20 cm široký klobouk, který je v mládí jemně plstnatý se sametovým vzhledem, ve stáří lysý (může být hrbolkatě nerovný), za vlhka je mírně lepkavý, tmavohnědý a někdy s olivovým nádechem. Rourky má žlutozelené, póry v mládí stejné barvy, brzy však oranžově červené, na okraji klobouku je slabá okrová linka.
Třeň (noha) je většinou válcovitý, kulovitý až kyjovitý, na žlutém podkladě tmavě červeně tečkovaný bez tzv. síťky. Dolní polovina je širší a směrem vzhůru žloutne. Je 6-15 cm vysoký. Dužnina je žlutá bez výrazné vůně a chuti. Celé plodnice i dužnina po poranění intenzivně modrají.
V přírodě se můžete setkat se žlutým nebo odbarveným hřibem kovářem (foto níže).
Využití v kuchyni a doba vaření
Za syrova nebo při nedostatečné tepelné úpravě je mírně jedovatý! Hřib kovář je velmi chutný a v kuchyni jej lze použít v široké škále receptů. Uplatnění najde v klasické smaženici nebo při přípravě polévek, omáček či směsí, kterým dodává výtečnou chuť a jemně červený nádech. Vůně mnohých hřibů se sušením rozvine, kovář však sušením vůni ztrácí, a proto se k sušení příliš nedoporučuje.
Na stránkách České mykologické společnosti najdete doporučení, abyste tento druh hřiba povařili alespoň 20 minut. Doporučujeme vyzkoušet v omáčce, kde jeho chuť dokonale vynikne. Vzhledem k tomu, že zabarvuje pokrm do černa, v sušené podobě je vhodný k přípravě typického vánočního jídla – černého kuby.
Podobné houby a možná záměna
Tato houba není pro nezkušené houbaře, kteří mohou hřiba kováře zaměnit s dalším modrákem, hřibem kříštěm, který je mírně jedovatý a velmi hořký. Proti jedlému hřibu je světlejší, klobouk má zpravidla šedobílý, ústí rourek citronově žluté a třeň (nohu) má červenou síťku. Dužina kříště je bílá až žlutá, a nápadně hořká. Lze si jej také splést s hřibem kolodějem nebo hřibem kavkazským. Opravdu nezkušení houbaři si mohou kováře splést i s hřibem satanem.
Hřib koloděj se oproti kovářovi nachází výhradně pod listnatými stromy v parcích, u cest nebo u rybníků. Jedním z poznávacích znamení je struktura třeně viz. níže:
Zajímavosti
Slovensky: Hríb zrnitohlúbikový
Hřib kovář bývá také nazýván: červený hřib, dubovka, hřib rudonohý oheňák, hřib rudotřeňový, jedlový modrák, luháč, máčkový hřib, máčňák, cikán, modrák, mračínko, počeček, podjalovčák, podlejščák, poteč, sinal, sladký modrák, sural a zaječí hříbek.
5 mýtů o houbách
- Jedovatou houbu poznám po chuti
Jedovaté houby jsou často velmi chutné, nechutnají nijak hořce či nepříjemně. Ti, kdo okusili muchomůrku zelenou a přežili, vyprávěli, že chutnější houbový pokrm v životě nejedli. - Jedovaté houby nejsou červivé
Různí živočichové mají různý metabolismus a co škodí jednomu , nemusí být jedovaté pro druhého, například ptáci se živí plody ptačího zobu, ale pro člověka jsou bobule jedovaté. - Jedy (toxiny) v houbách se zničí vařením
Řada jedlých hub je za syrova jedovatá, ale po tepelné úpravě jsou jedlé – například hřib kovář, čirůvka fialová, hřib koloděj, muchomůrka růžovka. Nebezpečné jedovaté druhy ale obsahují jedy, které se varem neničí. - Jedovaté houby jsou pestře zbarvené
Toto lze říci o téměř neškodné muchomůrce červené, ale nikoliv o smrtelně jedovaté muchomůrce jízlivé či pavučinci plyšovém. - Stříbro při kontaktu s jedovatou houbou zčerná
Je to nesmysl, žádný ze známých houbových jedů takovou reakci nevyvolává.
Určitě také navštivte naši sekci jídlo.
